Jak vybrat nejlepší kuchyňskou sůl? TOP produkty podle recenzí a testů

Je himalájská nebo mořská sůl lepší než ta klasická? Proč je v soli jód? K jakým úpravám se hodí různé druhy solí? Zkrátka… jak vybrat tu nejlepší kuchyňskou sůl? To se dozvíte v dnešním článku.

Nejlepší kuchyňská sůl na trhu

	Produkt	Info	Hodnocení
#1	Hrubozrnná mořská sůl z Kampotu	+ 120g hrubozrnné mořské soli té nejvyšší kvality + Ideální drtit v mlýnku + Vhodné ke každodennímu vaření, konzervování, marinováni i zdobení do 100 Kč	⭐ 100 %	Číst recenze
#2	Maldon mořská sůl vločková	+ Mořská sůl vysoké kvality + Výborně dochutí jak slaná jídla, tak sladká + Křehké vločky, které se rozpadají mezi zuby do 130 Kč	⭐ 98 %	Číst recenze
#3	Solný květ - Fleur de Sel	+ 100g solného květu té nejvyšší kvality + Vhodné k finálnímu dochucení pokrmů + Svěží a křupavá chuť s tóny mořských minerálů do 200 Kč	⭐ 96 %	Číst recenze
#4	Sa Sal Mallorca Jemnozrnná mořská sůl	+ Čistá nerafinovaná mořská sůl + Z ekologicky chráněné krajinné oblasti na Mallorce + K dochucení potravin do 100 Kč	⭐ 96 %	Číst recenze
#5	Sea Salt Flakes - solné pyramidy - výběr největších krystalů solných vloček Kampotu	+ 100g slaných vločkových krystalů té nejvyšší kvality + Vhodné k finálnímu dochucení pokrmů a jejich zdobení + Svěží a křupavá chuť s tóny mořských minerálů do 300 Kč	⭐ 94 %	Číst recenze
#6	Vilgain Himalájská sůl růžová	+ Přírodní minerální sůl z Pákistánu + Vysoká čistota + S využitím v kuchyni i v koupelně do 50 Kč	⭐ 94 %	Číst recenze

Jak vybrat kuchyňskou sůl

Proč potřebujeme sůl?

Jedlá sůl je tvořena především látkou chlorid sodný (NaCl), která je pro člověka zdrojem sodíku. V běžných kuchyňských solích musí být obsah NaCl minimálně 97 % a maximálně 3 % dalších minerálů. Jsou to například bromidy vápníku, hořčíku či draslíku (v závislosti na zpracování) a do soli se taky obvykle přidává jód nebo i fluor.

Chlorid sodný je pro člověka zdrojem sodíku (Na), což je minerál zásadní pro fungování lidského organismu. Zjednodušeně řečeno sodík zajišťuje rovnováhu tekutin. Bez sodíku by nefungovala osmóza, nervosvalové přenosy apod.

Akutní nedostatek sodíku (hyponatrémie) je v naší populaci poměrně vzácný jev, ale má podobné projevy (de facto i příčiny) jako dehydratace. Vede ke slabosti, malátnosti, bolestem či točení hlavy, zvracení. Pokud není stav řešen, může být fatální.

Sodík je pro život nezbytný. Zvýšenou potřebu má organismus při velkém horku a fyzické námaze spojené s pocením. Nicméně většina lidí v našich končinách má sodíku v běžné každodenní stravě nejen dostatek, ale i výrazný přebytek.

Sůl a zdraví: jed, nebo zbytečný strašák?

Kolik sodíku bychom měli přijímat a kolik skutečně přijímáme? Obecná doporučení se většinou shodují na tom, že adekvátní je (pro dospělou osobu) přijmout kolem 2 g sodíku. Toto množství odpovídá cca 5 g kuchyňské soli.

Toto množství je ovšem v podmínkách moderního světa velmi snadné naplnit, ba spíše i několikanásobně překročit. Podle různých statistik má současná česká či obecně západní populace běžně v denní dietě přebytky sodíku, které se rovnají i troj či více násobku doporučené denní dávky.

I kdybychom si jídlo sami nepřisolovali, velké množství sodíku se nachází v potravinách a produktech, které běžně kupujeme a konzumujeme. Velké množství přidané soli je například obsaženo v uzeninách a masných výrobcích (jde navíc o sůl s dusitanovými konzervanty, což jsou prokázané karcinogeny), sýrech, pečivu. Dále samozřejmě v různých polotovarech (mražených, konzervách) a zpracovaných produktech obecně.

Bohužel, stále panuje i trend mimořádného přesolování jídel v jídelnách v mateřských školách a školkách a samozřejmě i v restauracích, kantýnách apod. Sůl je totiž zvýrazňovačem chuti a každé stravovací zařízení logicky chce, aby konzumentům jídlo chutnalo. Naneštěstí často bez ohledu na jejich zdraví.

S nadbytečným příjmem sodíku se přitom pojí řada zdravotních rizik. Zejména souvisejících s kardiovaskulárním systémem (vysoký tlak, riziko mrtvice, infarktu, poškození ledvin a dalších onemocnění).

Jak tedy správně solit?

Snažte se sůl v kuchyni používat opatrně. Tedy v co nejmenším množství. Zprvu vám budou méně osolená jídla připadat „planá“, ale časem si zvyknete, a naopak chuť velmi přesolených ultraprůmyslově zpracovaných produktů, jako jsou zejména uzeniny, vám bude připadat až nepříjemná.

Sůl sama o sobě není jedem, ale může se v něj proměnit, pokud jí budeme holdovat v nadbytečném množství. I jakékoli menší (tedy nikoli radikální) omezení soli bude mít na vaše zdraví a délku života pozitivní efekt.

Více sodíku si můžete dopřát, pokud se věnujete intenzivní fyzické námaze (sportu, těžké práci) zejména v horkém prostředí.

Proč je v soli jód?

Téměř v každé běžně prodávané kuchyňské soli najdete i příměs jódu obvykle ve formě jodidu či jodičnanu draselného. Zvyk přidávat do soli jód se u nás rozšířil v minulosti, kdy byla odhalena souvislost mezi vznikem strumy a dalších problémů (potraty, porodní úmrtnost, pokles IQ, rozvoj kretenismu) a nedostatkem jódu ve středoevropské stravě chudé na ryby a mořské plody.

V ČR se sůl obohacuje o jód od roku 1920 a od té doby se zmíněné problémy (dříve velmi běžné) objevují výrazně méně až sporadicky. Běžné kuchyňské soli obsahují kolem 20 až 35 mg jódu na kg a jde o množství dostatečné, aby bylo dosaženo adekvátní denní dávky jódu při příjmu 5 g soli denně.

Mořské a speciální soli mohou být bez jódu…

Přidávání jódu do soli ale není povinné a ne každá sůl ho musí obsahovat. Například mořské či himalajské soli mohou obsahovat jen přirozeně se vyskytující jód. Toto množství je výrazně nižší než u solí, do nichž se jód přidává. Rovněž v potravinářském průmyslu se nemusejí nutně používat soli s jódem.

Přirozeným zdrojem jódu jsou kromě mořských plodů a ryb taky například višně, mléko, vejce, třešně, hrách, žampiony, brokolice a jód lze doplnit i z minerálek, jako je třeba Vincentka. Většinová česká populace již nedostatkem jódu netrpí. Pokud ale máte specifické dietní zvyklosti (např. zásadní omezení příjmu soli), může být na místě zaměřit se na příjem jódu.

Druhy soli pro kuchyňské použití

Nyní se už pojďme podívat na různé v současnosti dostupné druhy solí a na to, jakým způsobem je lze využít a jaká jsou jejich specifika.

Obyčejná kuchyňská sůl

Sůl získávaná z podzemních ložisek (kamenná sůl, halit). Obsahuje 97 % NaCl a dle způsobu zpracování i zbytky dalších minerálů. Průmyslově se u nás téměř vždy obohacuje o jód, někdy i o fluor.

Kuchyňské soli bývají jemně až velmi jemně mleté. Vynikají snadnou rozpustností. Sůl je ale průmyslově zpracovávaná, často se rafinuje, pokud zdroj není dostatečně čistý. Může tedy obsahovat stopová množství a rezidua různých nežádoucích chemických látek. Přidávají se do ní i příměsi jako ferokyanid (E535) nebo jiné látky (E170, E518…), které zabraňují hrudkování a obecně vylepšují vlastnosti soli pro kuchyňské použití.

Je třeba se obávat? Obecně vzato ne. Nejde o látky, u kterých by byly známy negativní účinky při dané koncentraci. Pokud ale patříte mezi odpůrce jakékoli nikoli nezbytné či „nepřírodní“ chemie, možná budete chtít sáhnout po čistší variantě. I jednotlivé značky solí se od sebe ale liší, a tak je vhodné číst složení.

Himalájská sůl: zázrak, nebo reklamní trik?

Růžová či himalájská sůl je trendem posledních let. Tato přírodně působící hrubozrnná a narůžovělá sůl vypadá hezky a módně. Těží se ponejvíce v horách v Pákistánu a obsahuje obvykle 98 % NaCl. Od běžné kuchyňské soli se tedy signifikantně neliší. Snad jen v podílu určitých minerálů. V himalájské soli je poměrně vysoký obsah železa, ten způsobuje její barvu. Naopak je zde minimum jódu, který se do ní obvykle nepřidává.

Nutno říct, že trend himalájské soli je v první řadě marketing. Himalájská sůl je sice méně zpracovaná a obsahuje o zlomek více stopových prvků, ale v celkovém kontextu jde o rozdíl, který reálně nemá v rámci výživy žádný zásadní, relevantní význam.

Himalájskou sůl si tedy můžete pořídit pro dobrý pocit, ale rozhodně nečekejte, že jde o nějaký výživový „game changer“. Občas se objevující tvrzení o tom, že himalájská sůl „detoxikuje“ nebo má jiné zázračné účinky, jsou čirý výplod marketingové bouře.

Mořská sůl

Tato sůl se těží z mořské vody a bývá často jen hrubě mletá. Pro specifickou chuť a strukturu se hodí k dochucování hotových pokrmů (grilování, saláty…) a vypadá hezky na fotkách a videích na Instagram. Prodává se v méně zpracované i rafinované verzi.

Má zhruba stejný obsah sodíku jako klasická sůl a obsahuje nějaké stopové prvky (hořčík, vápník, zinek), ale podobně jako u himalájské soli jde o malé množství, které není v kontextu celkové výživy příliš relevantní. Obsahuje minimum jódu. Rozdíl mezi mořskou a kamennou solí je opět spíše „kosmetický“ než signifikantní z hlediska zdraví a výživy.

Uzená sůl

Uzená sůl je klasická kamenná nebo i mořská sůl, která má ale zauzenou vůni a chuť. Jak se jí dosáhne? U levných solí obvykle pomocí umělých aromatizací. Prémiové soli ale mohou být skutečně uzené na dřevěném kouři (bukové, dubové či jiné dřevo).

Sůl má tmavší barvu (různé odstíny) a předá jídlu specifickou zauzenou příchuť bez toho, aby potravina samotná musela procházet procesem uzení. Rozhodně jde o zajímavou kulinářskou záležitost, kterou lze použít na dochucení mas, ryb, sýrů, ale třeba i zeleniny. Samozřejmě je dražší než běžná sůl.

Černá sůl

Speciální sůl, která pochází z havaje a obsahuje přírodní příměs aktivního uhlí, které jí dává atraktivní barvu. Má lehce nakouřenou příchuť. Zajímavá, ale poměrně drahá, volba pro kulinářské experimenty. Z nutričního hlediska se opět nijak signifikantně neliší od jiných solí. Rozdíly jsou okrajové.

Bylinkové (ochucené) soli

Soli, které již mají povahu kořenících a dochucovacích směsí s různými druhy bylinek nebo i jinými přísadami. Zajímavá volba pro grilování, nakládání, marinády apod.

Fleur de Sel

Vysoce prémiová, nezpracovaná mořská sůl, která se ručně sbírá z mořských solných rybníků. Krásná a chuťově delikátní. Luxusní varianta.

Verdikt

Rozdíly mezi jednotlivými druhy solí spočívají v kosmetických a chuťových vlastnostech a v tom, pro jakou úpravu a použití se hodí. Z hlediska zdravotní přínosnosti/nezávadnosti jsou si tyto soli víceméně rovnocenné – a o tom, zda sůl vašemu zdraví přispěje, nebo naopak škodí, bude rozhodovat její množství, nikoli druh.

Ceny solí

Kolik stojí kvalitní kuchyňská sůl?

Oblíbené značky kuchyňské soli

Které značky solí patří k nejoblíbenějším? Pokud jde o soli jako mořská či himalájská, oblibě se u nás těší značky jako Allnature, Fitboy, GymBeam, Grizly, Country Life či Danival. Mezi prémiové patří například značka Maldon či Guérande.

	Produkt	Info	Hodnocení
#1	Hrubozrnná mořská sůl z Kampotu	+ 120g hrubozrnné mořské soli té nejvyšší kvality + Ideální drtit v mlýnku + Vhodné ke každodennímu vaření, konzervování, marinováni i zdobení do 100 Kč	⭐ 100 %	Číst recenze
#2	Maldon mořská sůl vločková	+ Mořská sůl vysoké kvality + Výborně dochutí jak slaná jídla, tak sladká + Křehké vločky, které se rozpadají mezi zuby do 130 Kč	⭐ 98 %	Číst recenze
#3	Solný květ - Fleur de Sel	+ 100g solného květu té nejvyšší kvality + Vhodné k finálnímu dochucení pokrmů + Svěží a křupavá chuť s tóny mořských minerálů do 200 Kč	⭐ 96 %	Číst recenze
#4	Sa Sal Mallorca Jemnozrnná mořská sůl	+ Čistá nerafinovaná mořská sůl + Z ekologicky chráněné krajinné oblasti na Mallorce + K dochucení potravin do 100 Kč	⭐ 96 %	Číst recenze
#5	Sea Salt Flakes - solné pyramidy - výběr největších krystalů solných vloček Kampotu	+ 100g slaných vločkových krystalů té nejvyšší kvality + Vhodné k finálnímu dochucení pokrmů a jejich zdobení + Svěží a křupavá chuť s tóny mořských minerálů do 300 Kč	⭐ 94 %	Číst recenze
#6	Vilgain Himalájská sůl růžová	+ Přírodní minerální sůl z Pákistánu + Vysoká čistota + S využitím v kuchyni i v koupelně do 50 Kč	⭐ 94 %	Číst recenze