Obsah článku
Výhody betonu
Velkoměstům se někdy – poněkud hanlivě – říká betonové džungle. Tato přezdívka dobře demonstruje současnou oblibu betonů, který je sice mnohými zatracován, ale nelze mu upřít četné výhody. Zejména je to obrovská pevnost v tlaku a mechanická odolnost, kterou se může srovnávat s přírodním kamenem. Stejně tak dobře je na tom i celková životnost betonu a konstrukcí z něj. Beton má navíc stejné vlastnosti na vzduchu i pod vodou, je taky žáruvzdorný, což snižuje riziko požárů.
Míchání betonu je alchymie
V betonu vznikají a probíhají při výrobě chemické procesy, při kterých beton tuhne a dostává své výsledné vlastnosti. Důležitým procesem je krystalizace, při které beton tuhne. Začne probíhat asi hodinu po namíchání směsi a nelze zastavit. Krystalizace je však rychlejší při vysoké okolní teplotě. Beton taky nesmí v této fázi přejít mrazem, jinak nikdy nedosáhne kýžených vlastností.
- Práci s betonem je tedy třeba si správně načasovat a dopřát tomuto materiálu čas na zrání. To za vhodných podmínek probíhá cca 1 měsíc, než beton dosáhne úplné pevnosti. Zpravidla je ale možné pracovat s ním již dříve, cca po týdnu je možné jej i zatížit, protože už by měl být na více než 2/3 své konečné pevnosti.
- Důležitá je i okolní teplota. Ideální je betonovat při příjemných teplotách okolo 15-25°C. Tyto teploty jsou nejen příznivé pro náročnou fyzickou práci, ale beton má dobré podmínky pro správné zrání. Příliš vysoké teploty vedou k rychlému tuhnutí, ještě problematičtější jsou – jak už jsme řekli – příliš nízké teploty.
- Před příliš rychlým vysoušením je třeba beton chránit. Používají se plachty nebo kartonové ochrany, které chrání konstrukci před palčivým sluncem nebo intenzivním větrem. Beton je taky někdy třeba pravidelně kropit vodou (horké léto).
Co patří do betonu?
Základní složkou je cement, voda a kamenivo. Do betonu se mohou při přípravě přidávat i různé přísady a příměsi. Jde o různé chemické látky nebo suroviny, které se přidávají do vody či kameniva, tvoří však jen minimální část celkové hmotnosti. Tyto přísady mají za úkol zlepšit nebo upravit vlastnosti betonu. Jde například o:
- zrychlovače nebo zpomalovače tuhnutí, plastifikátory, které zlepšují zpracovatelnost, barviva, protimrazové přísady apod.
Přísady a příměsi se při domácím a svépomocném míchání betonu používají jen poměrně zřídka. Běžné jsou spíše při realizaci větších staveb.
Domácí výroba betonu: ingredience
Pokud si chcete doma vyrobit beton, budete potřebovat především následující suroviny:
- kamenivo – používá se štěrk o frakci 4-16 cm
- Písek – vhodná je frakce 0-4 mm
- Portlandský cement
- Voda v potřebném množství
Správný poměr
Dosažení správného poměru složek je pro vytvoření kvalitního betonu s požadovanými vlastnostmi stěžejní předpoklad. Jakési základní pravidlo pro kutily operuje s následujícími poměry:
- 1 díl cementu, 2 díly písku, 3 díly kameniva
Třetinu písku je přitom možné nahradit ještě kamenivem (vhodná frakce je 4-8 cm) a výsledný beton bude kvalitnější. Další variantou je kombinace cement a štěrkopísek. Zde může být poměr následující:
- 1 díl cementu na 3, 4 nebo 5 dílů štěrkopísku (někdy se doporučuje i více dílů štěrkopísku)
Obecně platí, že použití štěrkopísku není pro kvalitu betonu tak dobré jako předchozí kombinace.
Míchání a tekutiny
Míchání betonu vyžaduje stejně jako dosažení správného složení znalosti i zkušenosti a taky vhodné podmínky. Beton můžete míchat v klasické míchačce anebo i vědru, kolečkách nebo jiné vhodné nádobě dle možností a potřeby. Použít lze i elektrický míchač anebo míchat ručně.
Při míchání v míchačce začněte tím, že na spodek nalijete vodu, následně přihazujte tři nebo čtyři lopaty kameniva. Následuje celá dávka cementu. Je nutné vše důkladně promíchat. Beton se v míchačce míchá kolem 10 minut, v improvizovaných podmínkách i dvakrát déle. Vodu a štěrk je třeba přidávat, dokud nedosáhnete požadované konzistence. S vodou je však třeba spíše šetřit, jinak se zhoršují vlastnosti betonu. Beton by se měl převalovat a po vyklopení vytvořit kužel. Pro dosažení lepších vlastností je vhodné použít plastifikátor anebo lžíci běžného saponátu (na cca 2 kolečka betonu).
Tipy na oblíbené hobby míchačky:
| Produkt | Parametry | Hodnocení | Cena (od) | ||
|---|---|---|---|---|---|
| #1 | HECHT 2117  | Příkon: 550 W Napájení: 230 V Hmotnost: 49,5 kg | [usr 5 text="true" tooltip="true"] | 3999 Kč | Číst recenze |
| #2 | Scheppach MIX 125  | Příkon: 550 W Napájení: 230 V Hmotnost: 50 kg | [usr 4.9 text="true" tooltip="true"] | 5990 Kč | Číst recenze |
| #3 | Scheppach MIX 180  | Příkon: 800 W Napájení: 230 V Hmotnost: 64 kg | [usr 4.8 text="true" tooltip="true"] | 7650 Kč | Číst recenze |
| #4 | MAX míchačka 125 L  | Příkon: 550 W Napájení: 230 V Hmotnost: 50 kg | [usr 4.7 text="true" tooltip="true"] | 3989 Kč | Číst recenze |
| #5 | MA-TECH míchačka FB 230L  | Příkon: 1000 W Napájení: 230 V Hmotnost: 76 kg | [usr 4.6 text="true" tooltip="true"] | 7200 Kč | Číst recenze |
| #6 | XTline XT140H  | Příkon: 550 W Napájení: 230 V Hmotnost: 52 kg | [usr 4.6 text="true" tooltip="true"] | 4990 Kč | Číst recenze |
Beton vs. kámen
Tyto vlastnosti jsou svým způsobem podobné jako v případě kamene, který se používal po celý starověk a středověk místo betonu. Existují však důvody, které způsobily, že kámen ustoupil betonu z cesty. Tím hlavním je zřejmě tvárnost a zpracovatelnost.
Zacházet s kameny, přemísťovat je a opracovávat vyžaduje ohromné lidské zdroje, čas a spoustu práce. Beton je naproti tomu naprosto nenáročný a pár zedníků mu dokáže dát jakýkoli tvar je potřeba. Navíc si ho lze namíchat přímo na stavbě, místo přepravování z třeba i velmi vzdálených dolů jako v případě kamení. Beton je navíc složen z ekonomických a dobře dostupných surovin.
Nevýhody betonu
Tento materiál má ale i své nevýhody. Patří mezi ně relativně velmi špatná izolace – a to jak tepelná, tak i zvuková. Ta způsobuje, že se betonové stavby v létě snadno rozpalují a v zimě naopak neudrží teplo. Každý, kdo bydlí v paneláku, to moc dobře ví. Stejně tak ví, že v paneláku je všechno slyšet. Zvuk se po betonové konstrukci hladce nese. Proto je nutné opatřovat tyto stavby kvalitními, speciálními izolacemi.
Další nevýhodou betonu je například náročnost rekonstrukcí a oprav anebo slabá pevnost v tahu, která vede k tomu, že konstrukce jsou obvykle kombinací betonu a výztužného železa (železobeton). Dalšími způsoby výztuže vzniká předpjatý beton (kabely), drátkobeton či vláknobeton.
Beton, malta i omítka
Tyto stavební materiály se používají k různým účelům a mají také jinou konzistenci, ale jednoho společného jmenovatele. Tím je cement. Cement je totiž základní a nejčastější přísadou do betonu, malty a omítkových malt. Ovšemže existují i varianty jako vápenné malty, používané především v minulosti, anebo asfaltové betony. My se však v praktické části zaměříme právě na cementovou variantu betonu, která je při svépomocných stavebních pracích jednoznačně nejpoužívanější variantou.
Historické okénko
Cementový beton se obvykle považuje za typicky moderní materiál. Ne každý si proto uvědomuje nebo ví, že tento stavební materiál je známý už po tisíciletí. Dnes už máme doklady o použití betonu Římany ještě před našim letopočtem. Římané používali přírodní cement sopečného původu zvaný pucolán, ale používali i cement bližší tomu současnému (portlandský). Kvalitní římský beton byl však smeten spolu s římskou říší. Přesto se i ve středověku se (avšak spíše řídce) objevují pojiva a stavební materiály, které bychom mohli označit za malty a betony. Renesance betonu pak započala svůj život v polovině 18. století, kdy John Smeaton znovupoužil portlandský cement.
Portlandský cement
Portlandský cement je dodnes nejběžněji používanou příměsí do betonů a malt. Vyrábí se pálením vápence s jílem či pískem, načež se přidává sádrovec.
