Vodní kámen představuje postrach pro celou řadu domácích spotřebičů. Vápenné usazeniny mohou omezovat funkčnost a snižovat životnost zařízení, která přicházejí do styku s vodou. Zejména pak s vodou zahřívanou a poté ochlazovanou. To je typicky případ především rychlovarných konvic a kávovarů. Odstranění vodního kamene – odvápnění – však není nijak složitý proces.
Obsah článku
Proč je třeba odvápňovat?
Existuje řada důvodů, proč se zbavovat vápenných usazenin v kuchyňských spotřebičích. V první řadě je to negativní dopad většího množství vodního kamene na provoz přístroje. Nános například na topných spirálách může způsobovat pomalejší přenos tepla – to v důsledku vede k delší době varu a větší spotřebě elektrické energie. Topné spirály se pod usazeninami mohou i neuměřeně přehřívat a celé zařízení se může i poškodit. Hlavní důvod je tedy jasný – ochrana životnosti a funkce spotřebičů.
Další důvody jsou estetické. Pokud máte doma konvici nebo kávovar zanesený vodním kamenem, jistě víte, jak nevábně vypadá voda z těchto přístrojů. V tmavém čaji nebo kávě se to sice ztratí, ale pokud se podíváte na samotnou vodu v konvici, je plná drobných nečistot. Jde právě o částečky vápenné usazeniny.
Důležitý důvod pro odvápňování je i hygienický. Vodní kámen sám o sobě zdraví škodlivý není, ale jeho nánosy jsou živným polem pro množení různých bakterií a mikroorganismů. Var tyto nezvané hosty sice obvykle zničí, ale rozumnější je vůbec jim neposkytovat prostředí pro šíření.
Jak odvápnit kávovar či konvici bez zvláštních prostředků?
Pro odvápnění kávovaru nebo rychlovarné konvice můžete použít několik prostředků. Protože vápenné usazeniny jsou zásadité, bude se jednat o prostředky obsahující kyseliny. Nejdostupnější a nejlevnější variantu představuje obyčejný kuchyňský ocet.
Ocet má doma většinou každý, a proto představuje první pomoc v boji proti vodnímu kameni. Jde však taky o nejagresivnější a výrobci nejvíce zavrhovaný prostředek. Pokud sáhnete po octu, rozhodně použijte zředěný roztok. Neředěný ocet totiž může i poškodit povrch topných spirál.
Běžně dostupnou a rovněž levnou alternativu k octu představuje kyselina citronová. Odvápňovací roztok vytvořte smícháním lžíce tohoto prášku v litru vody.
Jak postupovat?
Postup je stejný, ať už použijete roztok kyseliny citronové nebo octa. Nalejte roztok do konvice či zásobníku kávovaru a přiveďte téměř k varu. Poté nechte roztok působit alespoň půl hodiny. Následně vodu vylejte. Před tím, než začnete přístroj znovu používat, je třeba v něm ještě převařit dávku vody, abyste odstranili zbytky roztoku a pachuť po kyselině.
U některých typů espress lze prostě použít speciální odvápňovací program. U starších modelů pak můžete postupovat tak, že po nalití roztoku do zásobníku kávovar spustíte a necháte protéct cca polovinu roztoku. Poté jej vypnete a necháte roztok půl hodiny působit, načež jej zase zapnete a necháte protéct i zbytek roztoku. Před použitím je opět třeba kávovar vyvařit čistou vodou.
Jak odvápnit kávovar DeLonghi?
DeLonghi patří u nás k nejprodávanějším značkám kávovarů. Výrobce striktně doporučuje používání odvápňovacích roztoků téže značky. Ty jsou však velmi drahé a přitom jde v podstatě o 30-50procentní roztok kyseliny mléčné. Roztok si tedy můžete vyrobit mnohem levněji z kyseliny mléčné, nebo ji můžete nahradit podstatně dostupnější kyselinou citronovou a použít výše popsaný roztok.
Jak odvápnit kávovar Nespresso?
Oficiální návod, jak odvápnit kapslový kávovar Nespresso.
Jak odvápnit kávovar Dolce Gusto?
Jak odvápnit kávovar Tchibo Cafissimo?
Jak často je potřeba čistit kávovar?
Jak poznat, že kávovar už potřebuje vyčistit? Zatímco u klasických rychlovarných konvic je to jednoduché a vnitřní stav spotřebiče vidíte okamžitě pouhým pohledem, u většiny kávovarů tato možnost odpadá. Musíte si tedy poradit jinak.
Spousta moderních kávovarů už disponuje indikátorem, který vás o potřebě odvápnění bude informovat. Pokud tuhle vymoženost váš přístroj nemá, musíte si potřebu odvápnění hlídat sami. Četnost čištění závisí na tom, jak tvrdou používáte vodu a jak intenzivně používáte samotný kávovar. Zpravidla by se frekvence odvápňování měla pohybovat v rozmezí 1 až maximálně 3 měsíců.
Tvrdá voda škodí přístrojům. Ale co lidem?
Vápenné usazeniny vznikají při používání tvrdé vody a jednoznačně poškozují různá zařízení. Možná vás ale napadlo, jak si tvrdá voda rozumí s lidským organismem. Překvapivě dobře. Tvrdá voda obsahuje rozpuštěný vápník a hořčík a nejsou známy významnější negativní vlivy konzumace tvrdé vody na zdraví (a to ani ve větším množství) – kromě potencionálního zvýšeného rizika vzniku žlučových kamenů. Naopak, pití tvrdé vody má pozitivní vliv na snížení rizika zejména neurologických a kardiovaskulárních chorob.
Optimální tvrdost vody pro konzumaci je 2-4 mmol/l. Vyšší tvrdost už může mít negativní dopad na chuť vody a ve větším množství není její pití doporučované. Největší rizika však plynou z konzumace vody měkké a zejména měkčené různými postupy (iontoměniče). Ohroženo je zdraví nervové soustavy i srdce a může docházet i ke komplikacím v těhotenství a dalším problémům – a to už po poměrně krátké době.
